Vše

Maminka

17. září 2012 v 17:56
Matka je v očích dítěte Bůh. Kdybych měla nakreslit toho svého, vypadal by následovně. Oči zelené, jako čerstvá letní travička, uvnitř nich hnedé skvrnky, jako kamínky co leží hluboko v trávě. Přitahují pohledy mužů, ale ona má oči jen pro jednoho. Pro toho, který na milimetry přesně ví, kde který kamínek leží. Vlasy tmavé a tajemné. Vní se jako zamotané klubko nití. Jeden jediný zná každou nitku a její směr. Můj Bůh je ta nejsilnější osoba, co jsem kdy potkala. Dokáže se poprat se životem a překážkama, co jí dává. Nikdy nepřestává bojovat. Jednou budu stejná.

428134_242317969186160_163548120396479_577951_277947073_n_large

Šaty moře

22. července 2012 v 11:28
Na první pohled se zdálo, že tam leží šaty.
Staré, dávno roztrhanné šaty minulosti.
Snad dříve bohaté princezny, či královny?
Vlny je přinesly z hlubin moře a teď si tam leží, tak opuštěné.
Zrnka písku jim tvoří dokonalou truhlu, která je drží na souši.
Ta velká bouře, co má rozvířenné moře na svědomí měla smysl.
Mé oči po chvíli zjistí, že nejde snad o taneční róbu a přesto jde o bohatství, které jiné oči přhlídly.
To mořská sůl, osvětlení měsíce a černočerná tma vytvořila tento zázrak moře, bublinky na pobřeží, ze kterých sálá velká síla mořské plochy.

Tumblr_m5u9psxuek1r6mln2o1_500_large
 
 

Reklama